Pěstovat zemědělské plodiny a zároveň vyrábět elektřinu. Vláda by podle Ministerstva životního prostředí měla ke konci července 2023 projednat novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která by takzvanou agrovoltaiku definovala. Dosud s ní totiž zákony nepočítají.
Zatímco třeba ochranné sítě na polích být mohou, u solárních panelů je situace obtížnější. Pokud se fotovoltaické panely teď zemědělec rozhodne postavit, musí svoji půdu vyjmout ze zemědělského fondu a změnit územní plán. To se mu ale často nevyplatí. Může přijít třeba o dotace. Novela počítá s tím, že by půda ve fondu zůstala. Bylo by proto vhodné, aby v České republice byl tento princip zakotvený do legislativy a měl konkrétní pojmenování. Definice řeší pouze tu stránku zemědělského půdního fondu, ale neřeší už to samotné povolení přestavby čili územní plánování. Bylo by potřeba definovat ať už ve stavebním nebo jiném zákoně agrovoltaiku jako stavbu pro zemědělství. Ministerstvo pro místní rozvoj zastává názor, že pro umísťování agrovoltaiky není třeba měnit stavební zákon. Klíčové je nastavení podmínek v konkrétní obci. Seznam ploch, kde by agrovoltaika mohla stát, bude upřesňovat vyhláška. Připravuje ji ministerstvo životního prostředí spolu s rezortem zemědělství. Jednat by se mohlo třeba o chmelnice, vinice nebo sady. S financováním projektu by pak v budoucnu mohly pomoci dotace.
Jak by mohla vypadat agrovoltaika v praxi? Konstrukce připravená na solární panely – dole bude vysazená vinná réva, nahoře budou instalovány solární panely a zároveň tady budou ještě ovocné stromy.“ Fotovoltaika by mohla být součástí přímo např. opěrné konstrukce a tím by sloužila nejen k výrobě energie, ale také zároveň přispěla k ochraně stromů před krupobitím nebo před slunečním zářením. Veškerá vyrobená energie bude spotřebována na provoz zemědělského podniku a zemědělské výroby, případně do budoucna na dobíjení zemědělských strojů, například „zemědělské TESLY“ které jsou ale v současnosti teprve na začátku vývoje.